Dominik Duka, Joel Ruml, Efraim Sidon

Stanovisko k narůstajícímu extremismu ve společnosti
Vážení spoluobčané,

v letošním roce došlo k řadě veřejných shromáždění a demonstrací, které se pod záminkou upozornění na problémy, vznikající v soužití tzv. většinové společnosti a Romů, zvrhly v násilné potyčky. Na rozdíl od podobných akcí, kterých se dříve účastnili takřka bez výjimky pouze extremisté a jejich sympatizanti, se letos těchto shromáždění účastnil i nemalý počet občanů, kteří jinak přívrženci extremistů nejsou. V této souvislosti je velmi nebezpečné, že se rasistické tendence legitimizují jako součást seriózní politické argumentace. To je vážná věc a podepsaní představitelé církví a náboženských společností považují za svou povinnost se k ní vyjádřit.

Nechceme tvrdit, že problémy ve vzájemném soužití – někdy i velmi vážné – neexistují. Ale rozhodně odmítáme, že by je mohly vyřešit násilí, nacionalismus a rasismus. Romové jsou občané této země jako kdokoli jiný a z náboženského hlediska jsou božími dětmi jako všichni ostatní.

Člověk má od svého založení sklon generalizovat, ale v tomto i v jiných případech ho musí umět překonávat, nebo se o to alespoň snažit. Může při tom napomoci i vědomí, že ten, kdo přenáší zodpovědnost za chyby a činy jednotlivců na celek a jako řešení vidí perzekuci tohoto celku, uvažuje a jedná v příkrém rozporu se základními principy křesťanství i judaismu.

Obracíme se na všechny ty, kteří se hlásí k některé z církví a náboženských společností, ale i na širokou veřejnost s prosbou i s apelem: nespojujte se s těmi, kdo za lék a řešení považují opatření, která mají svůj základ v rasismu, v uplatňování principu kolektivní viny a v primitivním nesnášenlivém nacionalismu, jenž nemá nic společného s opravdovým vlastenectvím. Nepodporujte ty, kteří takové jednání nabízejí, ať už otevřeně či skrytě.

Z historické zkušenosti víme, že populismus, doprovázený nenávistnými projevy rasismu a xenofobie, vede k tragédiím, které dříve či později zasáhnou celou společnost.

Dominik Duka
předseda České biskupské konference

Joel Ruml
předseda Ekumenické rady církví

Efraim Sidon
vrchní zemský a pražský rabín

Jan Velička, administrátor iniciativy Cesta k víře pro Česko

Odsuzuji jakékoli projevy rasismu, ať už etnického, nebo kulturního. Každý člověk byl stvořen jako svobodná bytost.
To, že je česká společnost nemocná rozšířením xenofobie, rasismu, ignorance a nedostatkem empatie, je dlouhodobý problém, který také sám, jako člen menšiny, silně vnímám. Vyvolávání a podněcování konfliktů mezi většinami a menšinami nikdy nevede k ničemu dobrému, tak jak jsme viděli na různých rasistických pochodech. Tento stav se ale nezmění sám od sebe, a proto pokládám za povinnost každého člověka tyto nebezpečné jevy odsoudit, aby se z extrémismu nestala věc, kterou většinová společnost toleruje.

Jako věřící opakuji slova seslaná v Koránu: „Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější…“ a opakuji slova našeho Proroka, mír s ním, odsuzující rasismus: „Ó lidé, vězte, že váš Pán je jeden a váš prapředek (Adam) je jeden. Adam byl stvořen z hlíny (prachu). Arab není lepší než nearab a nearab není lepší než než Arab. Rudý člověk není lepší než černý, ani černý není lepší než rudý, leda ve zbožnosti.“

Jan Velička
Administrátor iniciativy Cesta k víře pro Česko (Šaría pro Česko)

D. Moree, S. M. Dizdarevič, M. Dohnalová, J. Navrátil, M. Skovajsa, T. Pospíšilová, M. Šťovíčková Jantulová

Viktor Emanuel Frankl za Hitlera nejprve pomáhal zachraňovat židovské spoluobčany před euthanásií pomocí křivého svědectví. Schovával je jako pacienty do spřízněného domova důchodců. Tímto statečným postojem se mu podařilo zachránit mnoho životů, sám pak však skončil ve třech koncentračních táborech včetně Osvětimi. Zakladatel logoterapie a člověk, který se nebál sám postavit zlu, po válce napsal: „Ptáme-li se, z čeho může pocházet existenciální vakuum, pak je možno poukázat na dvojí ztrátu, kterou člověk od doby vzniku člověka utrpěl: nejdřív tu jde o částečnou ztrátu instinktivní jistoty, kterou se vyznačuje zvířecí bytí. Pak ztrácel víc a více své zakotvení v oněch tradicích, které dalekosáhle podmiňovaly a ovlivňovaly jeho chování. Člověku dnes neříká ani instinkt, jako zvířeti, co musí, ani tradice, co by měl, a je třeba se obávat, že jednoho dne už nebude vědět, co chce. Jen tím víc pak bude chtít to, co dělají jiní, nebo dělat, co jiní chtějí. Jinými slovy, propadne konformismu, popř. se stane náchylným k totalitarismu.“
Dnešní rasismus, který se v české kotlině obrací proti našim romským spoluobčanům, nabízí snadná řešení, snadné označení viníků a dává tak iluzi znovu získané orientace v komplikovaném světě. Jenže se jedná jen o iluzi. Díky násilnému vymezováním vůči ostatním se nám v České republice dařit dobře nebude. Lidé jako V. E. Frankl a mnozí další nám ukázali, že odvaha vzepřít se zlu přináší do života více smyslu, existenciální vakuum se může zaplnit, když víme, co je dobré, smysluplné. Např. postavit se proti těm, kteří se domnívají, že barva pleti nebo etnický původ determinují lidské bytí.
Zkusme se nebát být skutečnými občany, kterým jde o spokojený život v téhle zemi pro všechny a kteří jsou ochotni pro to také něco udělat – podobně jako např. V. E. Frankl.

Dr. Dana Moree, FHS UK
Selma Muhič Dizdarevič, Ph.D., FHS UK
Doc. Marie Dohnalová, FHS UK
Jiří Navrátil, PhD., FHS UK
Marek Skovajsa, PhD., FHS UK
Tereza Pospíšilová, PhD, FHS UK
Mgr. Magdaléna Šťovíčková Jantulová, FHS UK

Diana Tuyet-Lan Kosinová, Diecézní charita Brno

Rasismus je rakovinou společnosti

Jako jednotlivec i jako tisková mluvčí Diecézní charity Brno bych chtěla podpořit iniciativu netolerující jakékoliv rasistické výpady vůči Romům, ať už mají charakter násilností nebo slovního napadání, které pokládám za stejně nebezpečné. Charita brněnské diecéze ročně podpoří ve snaze zařadit se do společnosti téměř pět stovek lidí z romské menšiny, a to zejména dětí. Po jejich boku zakoušíme, jak je těžké přesvědčit okolí, že jinakost není důvodem k nenávisti, podceňování nebo dokonce k ponižování. Projevy nedůvěry lze tolerovat jako lidskou přirozenost, ale podoby xenofobie a rasismu jsou nepřijatelné a nehodné jakékoliv tolerance. Charita chce proto vždy pracovat a poskytovat pomoc na principech respektu, a to bez ohledu na rasu, pohlaví i náboženskou příslušnost.

Diana Tuyet-Lan Kosinová, Diecézní charita Brno

Akademický senát FF MU

Akademický senát FF MU vyjadřuje své vážné znepokojení nad postupným nárůstem rasové nesnášenlivosti v České republice a odsuzuje veškeré akce namířené proti našim romským spoluobčanům.  Jakožto zástupci fakulty, která se tradičně hlásí k hodnotám tolerance, otevřenosti a respektu k jinakosti, nemůžeme současný společenský vývoj ignorovat. Paušální kriminalizace občanů České republiky na základě jejich odlišné národnosti, rasy či příslušnosti k odlišné etnické či náboženské skupině osob je pro nás nepřijatelná.

Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Časopis Sociální teorie

Redakce časopisu Sociální teorie sleduje se znepokojením současnou zhoršující se situaci v České republice. Chceme se postavit proti postupnému pronikání rasismu a předsudků do veřejné debaty a jejich legitimizaci. Samotné protiromské pochody jsou ovšem jen špičkou ledovce – společnou řeč s veřejností prostřednictvím jednoduchých odsudků a uplatňování kolektivní viny nachází i politici a některá média.
Anticiganismus se zakotvuje v samotném jazyce a stává se běžnou součástí veřejných projevů. Sofistikovanější útoky dokonce zahrnují manipulaci s daty, viz současný případ vymyšlených statistik Sociologického ústavu. Co je horší, že jde velmi hojně o přesvědčování již přesvědčených, pro které dementi SOÚ neznamená žádný argument, naopak, slyšíme o touhách po sociologickém zajišťování údajů o daném etniku, což je z principu v zemi, která se hlásí k respektování lidských práv a rovným příležitostem, nepřípustné. Pak už totiž nestojí právní reglementaci vztahu MY vs. ONI nic v cestě.
Tématu se věnujeme (a nadále budeme) například v nedávném článku „Přemluv svého rasistu. Démonizace a rasismus v ČR“, viz http://socialniteorie.cz/premluv-sveho-rasistu-demonizace-a-rasismus-v-cr/ .

Filip Lachmann, šéfredaktor časopisu Sociální teorie

The Sin of Lilith, hudební skupina

Jako jednotlivci i jako kapela se stavíme proti současné vlně rasizmu a anticiganismu. Rasizmus je nemoc, která zaslepuje. Projevuje se předsudky, generalizováním, uplatňováním principu kolektivní viny, které v minulosti vedly k masovému vyvražďování. Jediným lékem je otevřená mysl, která dovolí rozlišit dobro a zlo a vidět pravou příčinu problémů a ne hledat jenom obětní beránky. Nezapomínejte, že když se dva perou, třetí se směje…a proto se ptejme, komu vyhovuje poštvávat proti sobě skupiny obyvatel ve snaze odvrátit pozornost od pravých viníků sociální nerovnosti?

The Sin of Lilith, hudební skupina

Jana Poláková, Muzeum romské kultury

Zaměstnanci Muzea romské kultury, státní příspěvkové organizace, se tímto přidávají k odsouzení narůstajícího extremismu a rasismu. Odmítáme konání demonstrací a pochodů, které mají údajně upozornit na špatnou sociální politiku, ale ve skutečnosti jsou zaměřeny proti Romům jako etniku. Dnešní sociální, ekonomická i politická situace přináší mnohým lidem frustraci a zklamání. Přesto by dle našeho názoru měl mít každý rozumný člověk na paměti, že nelze vůči Romům přistupovat na základě kolektivní viny, která již napáchala v minulosti nesmazatelné zločiny. Romové jako etnikum nenesou vinu za současnou sociální a ekonomickou situaci. Informace, které podávají média i jednotlivci, je nutné konfrontovat a revidovat, nikoliv pouze přijímat jako jediné správné. Není možné očekávat, že současná situace má jednoduché a radikální řešení v podobě represí, násilností a nenávisti. Podobná cesta se vždy ukázala jako slepá.
Jana Poláková, Muzeum romské kultury

Lucie Krčmař Heidlerová, Strana zelených

Často stojím se svým názorem, že otázku diskrimice Romů v ČR je třeba řešit společně s nimi, sama. Za všechno přece můžou oni, protože kradou. Spravedlivá a morální společnost si však jednou uvědomí, že díky našemu věčnému osočování a hledání viníka se točíme v bludném kruhu. Zapomeňme na minulost a podívejme se přítomnosti do očí. Nevyčítejme chudým či nezaměstnatelným sociální dávky, hledejme společná řešení. Musíme ještě usilovněji propagovat úspěšné Romy, ty, kteří jsou na sebe a svou národnost pyšní, a strkat je kupředu, na oči všem ostatním. Pozitivním příkladem a tím, že takových lidí bude s naším nezměrným úsilím přibývat, časem určitě dokážeme mínění oné brumlající a nenávistné české kotliny změnit. Budujme solidaritu, soudržnost a spravedlivější prostředí pro všechny bez ohledu na barvu kůže, politické názory či výši měsíčního výdělku.

Lucie Krčmař Heidlerová, Strana zelených

Radek Kubala, student

Jako pacifista odmítám jakékoliv násilí vůči komukoliv. Násilí plodí pouze další násilí! Jak tvrdil Mahátma Gándhí: „Oko za oko a svět bude slepý“. Nebuďme slepí, odsuzujme rasismus a šovinismus klíčící v naší společnosti. Požadujme po politicích mírumilovné a efektivní řešení situace. Například nový zákon o sociálním bydlení, který by ukončil bohatnutí na chudých, změnu exekutorského zákona apod.!

Radek Kubala, student